Reportáž z 5.hracího dne

V 5. kole  Fosy totálně selhaly aneb na počtu hráčů evidentně výsledek nestojí

     Tak tohle kolo byla naprostá katastrofa. Jak jsme jeli do Předměřic s odhodláním nechat na place duši a urvat co nejvíc bodů, tak se nám nic z toho nepovedlo. To první skoro, snaha byla, ale body z té dřiny ne. Je to paradox. Sil jsme měli na rozdávání, bylo nás tolik, že jsme mohli točit 2 útoky a 3 obránce, což je u nás doslova luxus. Jakuba jsme opět vysunuli do útoku, abychom zvýšili produktivitu druhého útoku, do obrany nám přišel nový hráč, který měl být rovnocenným parťákem našich dvou stálých defenderů. Tohle všechno opravdu nasvědčovalo tomu, že to bude parádní a úspešné dopoledne. Jenže nabitý kádr ne vždy znamená úspech.

     Abych ovšem jen nepoukazoval na to špatné, musím říct, že naše hra dopředu byla fakt dobrá. Dá se říct, že jsme každého soupeře toto kolo dokázali dostat pod tlak, byli jsme aktivní, vytvářeli jsme si dost brankových příležitostí, jenže jsme je neproměnili. Jak se nám předtím dařilo skoro vše, na co jsme sáhli, přestože naše hra byla častokrát horší, teď nám nevyšlo nic. 

     Jak byla dobrá ofenzíva, o tolik horší byla obrana. Chvílemi jsme připomínali  defenzivní ementál. V obraně chyběla rychlost, důraz, předvídavost a tentokrát ani brankař nepodržel. Zdravotní problémy Pepovi nedovolily chytat tak, jak je zvyklý. V obraně nám citelně schází Robin, se kterým bohužel již asi nemůžeme počítat.

     Pojďme nyní vypít kalich hořkosti až dodna a rozeberme si zápasy 5. kola:

     Fosy vs. Laviny             0 : 0

     Na tento zápas jsem se já osobně velice těšil. Před týdnem v neděli jsme s Lavinami sehráli přátelský duel, ve kterém se nám nedařilo a soupeř nás zaslouženě přehrál 9 : 8. Chtěli jsme potvrdit sérii 2 ligových vítězství  nad tímto týmem a napravit ten nepovedený přátelák. Herně jsme jistého napravení dosáhli, protože jsme Laviny opravdu zmáčkli a jejich brankář byl neustále v permanenci. Měli jsme mraky šancí, jenže buď předvedl Kamil fantastický zákrok, nebo jsme my předvedli naprostou zakončovací impotenci. Přirovnal bych nás k býkovi inseminátorovi. Pokud by byl stejně produktivní jako my, tak by po 2 hodinách  usilovné a marné snahy skončil tak akorát u řezníka.

     Fosy vs. Tornádos        1 : 2

     Jelikož Tornáda zápas předtím také remizovali, výsledek s Lavinami se nejevil jako ztráta. Věděli jsme, že se soupeř dá porazit, však se nám to již podařilo. Chtěli jsme hrát tentokrát aktivněji než v předchozím vzájemném duelu, ve kterém jsme sice zvítězili, ale více šancí měl soupeř.

     Vlétli jsme do zápasu jako uragán a snad i k našemu překvapení jsme Tornáda začali od první minuty přehrávat. Jenže naše impotence trvala, a tak přišel trest. Jirka Zedka se obtočil kolem nedůrazného Romana a vystřelil. Přesně mířená rána zapadla do rohu brány a bylo to 0 : 1.

     Zbraně jsme však nesložili a skřípli jsme soupeře ještě víc. Vyrovnání nakonec zaslouženě přišlo. Honza se obtočil kolem Radimovy brány, přihrál skrz brankoviště a mně se konečně podařilo backhandem skórovat - 1 : 1. Tak také skončil poločas, který výsledkově nápadně připomínal první vzájemný souboj.

     Před zahájením druhého poločasu jsme si říkali, že nesmíme dostat rychlý gól. Proběhlo buly, míček se dostal před naši bránu, Pepa ho jen vyrazil před sebe k Petrovi, ten se do něj ne a ne trefit a tu je hráč soupeře, nelení a skóruje. Sedmnáctá vteřina 2. poločasu - 1 : 2. Některý věci nepochopím. A pak to šlo již od deseti k pěti. Dorazila nás paradoxně naše vlastní přesilovka. V ní si Tomáš Jakoubek vzal míček a jaksi nám ho odmítl vydat. Hrál si s ním v rohu, my do něj zajeli, faul, Tornádos rozehrály a situace se opakovala. Nevím, zda se to nedalo posoudit jako zdržování hry, jelikož by takhle mohl hrát oslabení prakticky každý tým, který má ve svém středu takto šikovného hráče. Nás to tak rozhodilo, že jsme naprosto vypadli z role a už se do ní nedokázali vrátit. Je to škoda, protože to bylo poprvé, kdy jsme Tornádos dokázali přehrát. Vždy to bylo naopak a my jen těžili z bojovnosti, rychlosti a zarputilosti. Dnes nám tohle možná naopak scházelo.

     Fosy vs. Sokol Předměřice        3 : 4

     Tento zápas byl z naší strany doslova hororový. A přitom začal skvěle. Hned v úvodu nám rozhodčí nabídli přesilovku .Ani pořádně nevím za co, nicméně jsme ji využili a rychle jsme vedli. To nás mělo uklidnit a uklidnilo. Dokonce takovým způsobem, že jsme nechali soupeře dělat si, co se mu zrovna zachtělo. Hlavně hráč se zelenou hokejkou a čelenkou na hlavě nám dělal obrovské problémy. Jeho střela z otočky byla smrtící. A náš laxní přístup k bránění také. Výsledek toho všeho - 1 : 3 během pár minut!!! Sokolům narostla křídla, hráli důrazně, dobře se pohybovali a my byli v útlumu. A když jsme se zvedli, dokázali jsme snížit na 2 : 3, opět nás srazil zbytečný a laciný gól. Korekce výsledku na 3 : 4 již nic neřešila.

     Tento zápas byl prostě smolný po všech stránkách. Navíc Petr v něm přišel o hokejku. Sokolům gratuluji k předvedené hře a výsledku. Jediné, co mě z jejich strany mrzelo, bylo neustálé si stěžování k rozhodčím. Když hraju tvrdě a nečistě, musím čekat, že soupeř si to nenechá líbit. To kluci zřejmě nečekali a pak si často zbytečně, až teatrálně stěžovali.

     Fosy vs. Černilov      1 : 2

     Když si to vyžrat, tak pořádně. To bylo asi naše krédo. Dá se říct, že jsme zkopírovali zápas s Tornádos.  Hra dobrá, šance jsme si vytvořili, neproměnili, soupeř ano a vedl. Edovi se podařilo srovnat a poločas skončil 1 : 1. Opět jsme si řekli, že nesmíme brzy inkasovat. A co myslíte - 34. vteřina druhé půle, Pepa přízemní střelu vyráží přímo před sebe k naprosto volnému soupeři, jenž vrací míček do naší brány - 1 : 2. V ten moment by se v nás krve nedořezal. Pak už naše snaha opět připomínala toho býka. Na nic jsme se v té frustraci již nezmohli. Ostuda byla završena.

     Řekl bych, že jsme za poslední dvě kola dostali pěkně za uši. Musíme se však oklepat a navázat na hru z tohoto kola, ke které je třeba přidat taky góly. Chybí nám střelec, respektive naši střelci se nemůžou dostat do pohody ze začátku ligy. Snad se to v nich opět probudí, nejlépe již při dohrávce s Tornádos.  A na závěr musím pokárat naše fanoušky. Ve chvílích, kdy jsme potřebovali podpořit, mlčeli jak v kostele. Ani ten pes neštěkl :-).