Reportáž z 6.hracího dne

V 6. kole se na nás po dvou nezdarech konečně usmálo štestí a zase jsme se bavili:-)

     Po 6 zápasovém půstu bez vítězství jsme se konečně opět bodově nasytili a zlomili jsme tuto nepříznivou sérii. Sice jsme se na to opravdu všichni pořádně nadřeli, ale asi právě proto to takhle dobře dopadlo. Dnes jsem se konečně cítil zase jako fosa na Madagaskaru. Herní pauza nám prospěla, všichni jsme byli na dnešní florbal pořádně nadržení, ale tentokrát tam nikdo z nás jak úd nestál. Všichni hýřili pohybem, makali dozadu i dopředu a Martin v bráně, tak to je kapitola sama pro sebe.

     Co dnes všechno chytil, neuvěřitelné. Několikrát v posledním okamžiku vymrštil ruku a chytil jasný gól. Vrhal se po míčcích jako hladová fosa po lemurech, skvěle vyhazoval, dirigoval obranu, prostě spolehlivý, ba nadstandardní výkon.

     Vůbec činnost celé obrany byla dnes výborná. 2 inkasované góly ze 4 zápasů o tom jasně vypovídají. Nyní bych se rád zastavil u jednotlivých hráčů, protože dnes si to opravdu zaslouží.

     Petr byl dnes nabitý energií a hned první zápas se Sokolem to dokázal dvěma nádhernými góly. Dvakrát z čepele vypustil střely jako z florbalové učebnice, které zapluly do rohů brány. Ale jeho TOP moment přišel až v druhém zápase. V něm jsme bojovali s Černilovem a po slibném začátku jsme po smolných, ale hezkých gólech prohrávali 1:2. Bylo přesně 17 vteřin před koncem, když jsme rozehrávali z levého rohu útočné poloviny volný úder. Postavil jsem si míček a čekal, zda se mi uvolní spoluhráč. Urostlí hráči Černilova rozestavili val před bránou a už už jsem si začínal zoufat, že nebude komu nahrát. Vtom se před svatyní soupeře zjevil právě Petr a naprosto mistrně odstavil bránícího protihráče, který nepatřil rozhodně mezi žádné “střízlíky“. Já to tedy dloubnul do vytvořeného volného prostoru a Petr se tam hbitě orientoval a vystřelil. Brankář střelu sice vyrazil, ale k dorážce byl připraven Jakub a nezaváhal - 2:2. V dalším průběhu dopoledne se Petr již do útoku tolik netlačil, nicméně dál bavil diváky přihrávkami, osobními souboji a dokonce mantinelovými kreacemi, při kterých si jednou dovolil i zpomalený záběr v reálu. To se jen tak nevidí:-). 

     Jakub se věnoval sice více defenzívě, hlavně když byl na place s Petrem, ale to vůbec nesnižuje jeho výkon, naopak, když to má v popisu práce. Dřel, běhal se soupeřovými křídly, pro které byl často neprostupnou zdí. Skvěle hrál tělem a vyrovnal zápas s Černilovem, co víc chtít od obránce? Snad jen aby si přestal klekat na obě nohy, nevím, z čeho to má naučené. Doufám, že opravdu z hokejbalu:-).

     A kdo z obránců zbývá? Roman. Jelikož Petr si často dělal útočné výlety, Jakubovi útočná hra taky není cizí, tak to holt zase všechno zbylo na Romana. Náš “Křemen” dnes předvedl, jak má hrát typický obránce. Byl k neobejití, byl k neprostřelení, bil se jako lev, žádný souboj nevypustil, soupeřovi útočníci se od něj odráželi jako od skály. Asi Romana přejmenujeme na “The Rock”. Několikrát si udělal také výlet, nicméně ne útočný , ale za mantinel. Vždy se však rychle oklepal a zase soupeře poklepal.

     Co se týče naší útocné hry, tak to nebylo špatné. Pohyb rozhodně nechyběl, připomínalo mi to první turnaj, kdy natěšené Fosy na všechny soupeře vlétli jako uragán. Tentokrát to bylo místy opatrnější, ale ne alibistické jako poslední dobou. Hlavní rozdíl byl v neúčasti naší velké útočné postavy - Edy. Nastal trochu problém se složením útoku. Chaotické střídání nám totiž moc nesvědčí, tudíž jsme se na úterní schůzi dohodli na systému s nestřídajícím útočníkem a ze hry vyplynulo, že se z něj stal nestřídající centr. Křídla se točila rychle a pravidelně a tento systém nám naštěstí vyšel.

     S útočníky bych začal právě u centra. S tímto postem jsme měli vždy problémy, jelikož střední útocník má mnohem více defenzivních úkolu než křídla. Měl by hrát blízko obráncům, vypomáhat jim při bránění, spolupracovat s nimi při rozehrávce a v útoku ze zadních pozic doplňovat křídla. S tím vším měli naši centři bohužel vždy problém. Hráli příliš útočně a ve středu hřiště se tak otvíraly mezery, které soupeř využíval k přečíslování našich beků.  Proto jsem se rozhodl vzít si tuhle práci na triko, zkusit hlavně zodpovědně bránit a co nejvíce pomáhat obráncům. To se, myslím, podařilo na výbornou. Do útoku to již bylo horší, ale zastoupili mě ostatní. Až budeme příště kompletní, tak to bude v útocné fázi ještě lepší, bude Eda a taky víc sil.

     A co naši křídelníci? Jedním slovem - výborní. Na levé straně se střídali naše “mladé pušky” a šlo jim to náramně. Tomáš kličkoval, létal po hřišti jako “anděl” s Red bullem v těle, pálil z každé pozice a pozor, dokonce se nesčetněkrát sprintem vracel vypomáhat obraně. Vstřelil krásný gól Černílovu a v napadání byl pro soupeře horší než otravný hmyz. Díky za takový výkon.

Honza toho do obrany tolik jako Tomáš neudělal, o to víc toho však vytvořil v útoku. Jeho výpady po levé straně hřiště byly vždy nebezpečné, zlobil soupeře svou rychlostí a dravostí, dostával se do zakončení a když bylo potřeba, zabral i dozadu. Se 4 asistencemi byl naším nejproduktivnějším hráčem. Za zmínku stojí zejména gólové přihrávky Davidovi a Radimovi, které geniálně našel před odkrytými brankami soupeře. Vynikající!

     Na druhé straně hřiště operovali Výše zmínění David s Radimem. Radim se blýskl hlavně v posledním duelu s Jokery. Honza mu přihrál k tyči již zcela odkryté brány a on měl v tu chvíli snadnou pozici. Řekl si však, že to přece nezakončí tak jednoduše, a poslal míček přes několik odrazů do pravé šibenice. Věru husarský kousek. V témže zápase Radim vsítil ještě jeden gól a opět těžil z Honzovy akce. Ten se dostal krásně před bránu, jenže jak je již jeho dobrým zvykem, nastřelil pouze brankaře. Naštěstí v těsném závěsu za ním byl Radim a přes ležícího golmana protlačil míček do sítě. Jediné, co Radima určitě mrzí, je, že za celé 4 zápasy ani jednou nezasunul. Příležitost k tomu měl v duelu s Černilovem. “Radimovsky” obkroužil bránu a už už se chystal na zásun, když na něj zavolal před bránu si nabíhající Tomáš. Radim tedy nezištně přihrál a Tomáš skóroval. Krásná spolupráce, tak to má být.

     No a nakonec naše nová posila David Novotný. Skvělý hráč do našeho týmového pojetí. Zkoušeli jsme více nových tváří, ale David mezi Fosy jako jediný perfektně zapadl. Na pravém křídle běhal nahoru dolů, vypomáhal v defenzívě a po krásné nahrávce vstřelil i svůj premiérový gól. Měl i další šance, ovšem ty v branku nepřetavil. Jako důkaz o jeho příkladné bojovnosti hovoří pohmožděný kotník, na který mu snad omylem šlápnul jeden z protihráčů po tvrdém souboji u zadního mantinelu. Další výtečný výkon!

     Konečně jsme se tedy probrali z letargie. Bylo načase, jelikož tabulka se velmi vyrovnává. Zbrojovka mocně finišuje, Černilov se drží v závěsu a Síly, ač ztratily, jsou jen 2 body za námi a určitě budou příště opět skvělé. My musíme navázat na tenhle výkon a mít také notnou dávku štestí. Dostali jsme šanci bojovat ještě o druhé místo, zkusme ji tedy využít. A i kdyby se to nakonec nepovedlo, tak si těch posledních  8 zápasů pojďme pořádně užít!!

Protože nás to zase co?? Baví!!!!!    

A my se chceme co??Bavit!!!!!