Je dobojováno - FOSY jsou zpět mezi elitou!

     Máme před posledními třemi zápasy a sestava se nám rozpadá. Radim nohu v sádře, Jakub ruku v gibsu, Honza antibiotika, a tak se z nás stala Poláčkova "pětka" s výborným Jirkou v zádech. Představa, že v sobotu 4. 5. budeme hrát tři důležité zápasy bez možnosti střídat, byla nepříjemná. Ale nedalo se nic dělat. Šli jsme do toho s odhodláním, které se ukázalo býti tím nejdůležitějším faktorem budoucího úspěchu. A aby toho nebylo málo, jako rozcvičku jsme si zvolili za dopravní prostředek kolo. Byla to tentokrát dlouhá a pomalá cesta, nesměli jsme se unavit před klíčovým prvním zápasem s Černilovem. A jak to tedy dopadlo?

     Fosy vs. Černilov 3:2

     Od prvního zápasu jsem čekal urputný boj o každý metr, kde defenzívy obou mužstev budou těžko prostupné. Věděli jsme, že bude důležité dát první gól. To se Petrovi po spolupráci s druhým bekem Romanem podařilo. Vyslal povedenou střelu z dálky a jindy velmi jistý golman soupeře střelu podcenil a pustil za svá záda. Stále vycházíme ze zabezpečené obrany a hrozíme z brejků. Jeden takový založil opět aktivní Petr a mně se podařilo překvapit Jardu podruhé. V ten moment jsme byli na koni. Jenže nastaly komplikace. Černilov nepříliš prudkou střelou po zemi snížil a minutu před koncem vyrovnal. Vyrovnání předcházelo sice nepřiznání teče, čímž se Černilov dostal k rozehrání výhodného volného úderu, ale situace se dala i tak pohlídat. A že byl gól docílen vysokou holí? Asi ano, ale to je na rozhodčích, aby to posoudili, a ti to nechali. Jenže co s remízou? ta se nehodí ani jednomu z týmů. Proto Černilov dál útočí a nám se naskytl brejk. S Edou jsme šli dva na jednoho, já opět sobecky nenahrál. Moji střelu Jarda vyrazil před sebe. Tu se z druhé vlny zjevil Roman, stáhl si míček a přízemní střelou rozhodl o našem vítězství. Šťastném, ale asi zaslouženém.

     Fosy vs. Laviny 1:0

     Laviny předchozí zápas s Patapufem prohráli, takže museli zvítězit. Naše taktika byla jasná - ubránit Filipa, Dušana a šikovného "ligáče" a hrozit z protiútoků. A to se relativně podařilo. Vyrovnané utkání rozhodl jediný gól. Šance byly na obou stranách, Laviny dvakrát netrefili již odkrytou Jirkovu bránu, my zase nemohli překonat výborného Maxe. Důležité 3 body jsou na světě. A když Patapuf neporazí Černilov, můžeme slavit!

     Oslavy se bohužel nekonaly. Černilov sice vedl 3:0 a medaile byla proklatě vysoko, jenže pak nepochopitelně polevil a nakonec Patapuf 4:3 zvítězil. Neuvěřitelné, ale budeme si to muset uhrát sami v přímém souboji s nepříjemnými Pardubicemi.

    Fosy vs. Patapuf 5:1

    Poslední zápas finále 1. ligy. Nervozita by se dala krájet. Dokážeme vydržet se silami proti výborně kombinujícímu soupeři? Odpovědí byl bleskový první gól z dílny Edy, který se po Tomášově přihrávce konečně prosadil. To Patapuf nečekal. A za chvíli jsme zasadili druhou ránu. Překvapivé, ale zasloužené vedení. Bohužel se Tomáš při snaze zabránit soupeři ve střele provinil proti pravidlům a šel si odpočinout na trestnou. To Patapuf záhy potrestal a pak nám začal pěkně přitápět pod kotlem. A teď přišly Jirkovy chvíle. Pár famózních zákroků a jdeme si odpočinout za vedení 2:1. Konečně jsme letos odčarovali branku patapufu! Druhé dějství se mělo nést v duchu náporu Pardubic, jenže gól na 3:1 jej definitivně otupil. Závěrečných pět minut byl už jen náš koncert. Přidali jsme dva další zářezy a zaslouženě si po roce můžeme opět nechat na krk pověsit medaile za 3. místo.

     Shrnuto a podtrženo:

     Tento ročník FLA byl nejkvalitnější, nejpočetnětnější, nejzajímavější a po všech stránkách vydařený. Rozhodčí zejména v posledních dvou kolech podali také famózní výkony, takže i díky nim úroveň hry značně stoupla. Je třeba tedy poděkovat organizátorům Jirkovi Z. a Ondrovi Š. za výbornou práci, která se jim vrací mimo jiné i stálými triumfy s týmem Tornados (zasloužené vítězství, gratuluji!!). Druhým Vikingům patří také velká gratulace (koncepčí práce a týmový duch, to jsou hlavní faktory jejich úspěchu). Laviny, Patapuf a Černilov jsou zřejmě zklamaní, nicméně hráli výborně a zaslouží náš respekt. A ostatní týmy rovněž ukázali kvalitu, takže příští ročník bude zřejmě ještě vyrovnanější a těžší.

     No a nakonec ten největší dík patří mým spoluhráčům a kamarádům, se kterými se prostě hraje parádně. Tady jsou: Jirka Fišer (nejlepší barnkař FLA podle průměru obdržených branek na zápas), Petr Rauer (kapitán a motor týmu), Roman Kremeník (železný muž, přes kterého nikdo nepřejde, a autor našich klíčových gólů), Radim Goebel (nyní zraněný, spolehlivý a stále se zlepšující obránce), Tomáš Anděl (bojovník, šikula, který vnesl do naší hry obrovskou kvalitu), Eda Hlávka (šermíř, atlet, který to umí jak v obraně, tak v útoku), Honza Chlíbek (střelec, který se letos potýkal často se zdravotními problémy, ale když byl zdravý, tak byl svými góly nesmírně platný), Jakub Holý (zarputilý bojovník, který nás táhl první půlku sezóny, maká, nahrává, střílelí góly). Snad se všichni ve zdraví sejdeme na startu příští FLA!

Marcel Dobrev (F 8)