2. kolo FLAHK 19.10. 2013

     Další krásné sobotní odpoledne strávené v tělocvičně. Další boje o vítězství a další zklamání z porážky. Tak to vidím já. Uhráli jsme pět bodů, přičemž jsme měli minimálně na sedm. Ovšem jen díky famóznímu výkonu Jirky v bráně. Těch pět bodů je jeho. Hráči v poli oproti minulému kolu značně zaostali. Nejvíc zaostal Tomáš. Ten se jaksi zapomněl 100 km za Hradcem a dal přednost něžnějším zálibám než je florbal. Takže nás zbylo jen šest do pole. Na konci minulé sezóny to šlo i v pěti, nicméně to byla trochu jiná situace. Všichni jsme byli zdraví a nažhavení. Teď v sobotu tomu tak rozhodně nebylo, proto by se nám alespoň jeden další na střídání hodil. Tomáš nám citelně chyběl hlavně v rozehrávce. Jeho šikovné ruce a nápaditost by jistě platily na Sokolíky, a tudíž by nezůstalo jen u dvou gólů v jejich síti. A zápas se Sokolem není jediný, ve kterém bychom asi s Tomášem dali více branek. Ale to jsou jen kdyby, relalita byla taková:

     Fosy vs. Tornados 1:1

    V úvodu jsme museli přestát tlak soupeře, hráli jsme až ustrašeně. Po pár minutách jsme zjistili, že strach není na místě, a hra se začala vyrovnánat. Soupeř hrozil hlavně nahazovanými míčky středem a již tradičně nás větral Michal Skrovný svými nebezpečnými manévry. S ním jsme si ale vždy horko těžko poradili, ale s jedním z náhozů nikoli. Koubek si důrazně, ale v souladu s pravidly, odstavil Romana a pohotově z prostřed hřiště vypálil. Ani Jirka neměl šanci. Gól nás nakopnul a začali jsme konečně hrát. Je škoda, že s Tornados máme pořád v hlavě myšlenku neprohry. Jako bychom už z šatny vycházeli prohrávající a pak to doháníme, seč nám síly stačí. Taky teď jsme to dohnali. Petr si hezky naběhl po křídle a bez přípravy vypálil. Krásný gól a zasloužené vyrovnání. Pak se hra přelévala, soupeř měl asi o dvě šance víc, ale Jirka již nic nepustil. Remíza asi spravedlivá, ale utkání mohlo skončit jakkoliv.

     Fosy vs. Sokol 2:2

    Papírově nejlehčí soupeř kola, herně se to potvrdilo, ale je z toho remíza. Proč? Protože jsem kus vola a rozhodčí si mě za to pěkně vychutnali. Dvakrát jsem se nechal vyloučit, dvakrát to Sokol potrestal. Pak jsme sice ztrátu díky Edovi dohnali, ale už se nám nepodařilo vstřelit vítězný gól. Mohl jsem v závěru odčinit svou nedisciplinovanost, ale tváří v tvář golmanovi jsem selhal. Měli jsme ještě další šance, ale bohužel smůla tentokrát bvyla na naší straně. A nebýt několika dalších výborných zákroků Fíši, bylo by hůř. 

     Fosy vs. Patriots 0:1

    Abych řekl pravdu, tohle bylo takový divný. Patrioti mě nějak nenadchli. Jsou to šikovní a urostlí hráči, ale že by nás nějak přehrávali, to ne. My jsme byli ale podobně ustrašení jako s Tornados a dokud jsme nedostali gól, tak jsme snad ani skórovat nechtěli. Inkasovali jsme po našem hloupém nedůrazu před bránou úplně zbytečný gól. Chce to tam vletět tělem a ne si hrát na mušketýry. Až pak jsme ukázali, že umíme hrát. Jenže narozdíl od zápasu s Tornados se vyrovnat nepodařilo. 

     Fosy v. Kamikadze 3:2

    A nakonec náš neoblíbený soupeř. Kamikadze opět lehce obměnili kádr a mají výbornou obranu a skvělého brankáře. Ale situace velela vyhrát. A ejhle, nejednou to jde. Jakmile máme v hlavě vítězství, tak hrajeme od začátku aktivně. Nutíme soupeře k chybám a z jedné takové se zrodil první gól. Pak si vzali slovo nahrávající Honza a superstřelec Roman. Dvě jejich akce a dva góly znamenají naše vedení 3:0. Pak ale přicházejí naše dvě chyby a úplně zbytečné snížení na 2:3. Naštěstí se nám podařilo zařídit necelou minutu před koncem vyloučení hráče soupeře a mohi jsme si to v klidu dohrát, což se podařilo. Důležité tři body, které nám zachraňují šance na slušné umístění.

     Celkově hodnotím kolo jako nepovedené, to je jasné. Je třeba si uvědomit jedno. Jestli chceme vyhrávat, tak s tím musíme jít do utkání a být hladoví po gólech. A nečekat, co vymyslí soupeř. Příští kolo máme Síly, Chotěboř a Černilov. Přestože nám budou asi chybět opět důležití hráči, chceme se porvat o vítězství. Stačí jedno povedené kolo a vše špatné je zapomenuto.