Zápasy 1. kola FLA 2010/2011

     Fosy vs. Zbrojovka  2:1 (Honza 2)

     Na úvod jsme si nic těžšího nemohli přát. Zbrojovka je nepříjemný soupeř, se kterým je to vždy slušná „řezba“. Proto jsme se velice soustředili na úvod zápasu. To se vyplatilo a hned v 16. vteřině Honza utekl po levé straně a nádhernou střelou otevřel skóre. Nás to uklidnilo a soupeře ještě víc vyhecovalo. Díky nepřesným a ustrašeně pískajícím rozhodčím to na obou stranách jiskřilo a k florbalu měla hra daleko. Naštěstí Honza v přesilovce zvýšil na 2:0, čímž stanovil poločasový výsledek.

     Druhé dějství začalo obrovskou hrubkou rozhodčích. Eda odehrával míček a ten se přes hůl soupeře dostal za mantinel. Jasný aut pro nás. Ovšem autor teče si zahrál na sedmilháře a vehementně se o míč hlásil. Rozhodčí mu to „zbaštili i s navijákem“ a my jen zkoprněle hleděli, jak Zbrojovka rozehrála, dostala míč před bránu a vsítila branku. Autor gólu navíc místo hokejky použil nohu k dopravení kulatého cedníku za záda bezmocného Martina. Dvě chyby rozhodčích během 10 vteřin. Nevím, kolik si tito rozhodcovští učňové účtují za zápasy ve FLA, ale za své výkony si v sobotu nezasloužili ani halíř. To, co neviděli, by viděl i slepý bez psa. A určitě by i uměl silněji fouknout do píšťalky. To syslí hvízdání bylo opravdu někdy hrozně špatně slyšet.

     Po této kontroverzní brance jsme se dostali pod veliký tlak. Bránili jsme zuby nehty. Díky špatnému výkonu rozhodčích se nám poměrně dařilo odrážet útoky soupeře i za cenu drobných faulů. Co rozhodčí nepískne, to je povolené. Tímto heslem jsme se řídili my i Zbrojovka a za stálého vzájemného osekávání jsme udrželi stávající výsledek až do konce.

     Tento zápas nás stál strašně moc sil a jsme rádi, že se podařilo ho vyhrát. 

     Fosy vs. Spojené síly 0:0

     Od tohoto zápasu jsme čekali, že se bude hrát konečně florbal. Navíc se vyměnili rozhodčí a místo zelenáčů přišli ostřílení sudí, kterým neuniklo nic, včetně mé ruky. K nule na kontě kanadských bodů jsem si připsal ještě 2 dlouhé trestné minuty. Ještě že ostatní Fosy tak obětavě bránily a nepustily Síly do žádné vyložené šance. Po ubráněném oslabení se hrál rychlý a pohledný florbal. Soupeř posílil a dal jasně najevo, že by rád na konci sezóny byl „na bedně“. My se však nenechali zahanbit a místy jsme měli i navrch. Výsledkem naší snahy byla Edova super tutová šance, kterou by dal i opilý Bocceli. Radim se protáhl kolem mantinelu a pod padajícím brankářem nahrál před úplně prázdnou bránu Sil volnému Edovi. Ten se nerozpakoval a vystřelil. Všichni jsme se už radovali z gólu, jen Eda ne. On jediný totiž věděl, že ze 30 centimetrů trefil tyčku naprosto odkryté brány. Po zápase nám ovšem vysvětlil důvod svého nezdaru. Kdyby prý dal gól, tak by Síly zapnuly a nakonec nás porazily. Takže je potřeba Edovi poděkovat, že nám zachránil remízu. Bod z tohoto zápasu jsme brali. Spojenky budou letos těžko k poražení. 

     Fosy vs. Černilov  2:2 (Radim, Honza)

     A další těžký zápas. Černilov se po snad jediné naší taktické chybě dostal do vedení. Nenechali jsme se tím však rozhodit a Radim po úniku vymetl šibenici brány, kterou hájil nejlepší brankář loňské sezóny. A pak jsem si vzal dvakrát slovo já. Už frustrovaný z toho, že spoluhráči po mých přihrávkách nedokáží skórovat, jsem se rozhodl získat asistenci jinak. A to tak, že nahraji soupeři do šance. Jenže ani to mi nepomohlo. Zmatení útočníci Černilova nedokázali využít mých „geniálních“ nahrávek před naší bránu a buď jim míček uskočil od hokejky, nebo se Martin vyznamenal a ukradl mi asistenci.

     Nakonec jsme gól přece dostali, ale to jsem byl bohužel na střídačce. Spravedlivou remízu nakonec zařídili Jakub s Honzou. První rozehrál volný úder, druhý byl důsledný před bránou a skóroval. A kdy že jsme vyrovnali? Časomíra druhého poločasu ukazovala 9:54. Měli jsme štěstí. 

     Fosy vs. Červená Voda 2:0 (Radim, Tomáš)

     Poslední zápas dne měl být s papírově nejslabším soupeřem. Jenže Voda ukázala hned ve svém prvním vystoupení, že už není slabých týmů, když porazila Černilov. Opět jsme vycházeli z dobré obrany a přesnou kombinací jsme si vytvářeli šance. První gól na sebe nenechal dlouho čekat. Radim se před soupeřovou bránou rychle zorientoval a z otočky vystřelil. Míček se chumlem hráčů dostal až do sítě. Ve druhém poločase Tomáš přidal další gól a odstartoval sérii našich šancí. Konečně jsem se dostal i já do tempa a postupně jsem připravil pro kluky 4 šance. Jenže oni mi to dneska dali „sežrat“ se vším všudy a tutovky neproměnili. Zkusil jsem to tedy sám, obešel 3 soupeře a ….. a trefil břevno. Kdybychom nehráli tak dobře a úspěšně, asi bych po sobotě pověsil hokejku na hřebík. Voda se nevzdala a v závěru se otřásla i naše branková konstrukce. Naštěstí nic dalšího jsme soupeři nedovolili a Martin si mohl vychutnat  2. nulu v soutěži.